Kosmické zákonitosti

Náš fyzický i jemnohmotný svět podléhá určitým zákonitostem, ať se nám to líbí nebo ne. Nazýváme je kosmické zákony. Cože to vlastně je? Žijeme a jsme součástí jistého řádu a ten podléhá určitým pravidlům. Pojďme se na některé z nich podrobněji podívat…


Zákon příčiny a následku, neboli "Co zaseješ, to sklidíš".

Tento zákon je rovněž známý jako zákon rovnováhy nebo zákon karmy (slovo karma je ze sanskrtu a znamená čin, nebo cestu služby). Znamená to především uvědomění si, že pokud zasejeme něco destruktivního, např. hněv, nenávist, závist, tak to rozhodně získáme dříve nebo později zpět - sklidíme si naši úrodu. V opačném případě, pokud jednáme v lásce, pokoře, empatii, radosti, získáme mnohem více než jsme si mohli vůbec představit. My, lidé, si správný postoj ve smyslu duchovně - božských zákonů dokážeme osvojit snad jen tehdy, když pocítíme na vlastní kůži to, co jsme způsobili jiným. Není to však trest, jak to většina lidí chápe, ale duševní vývoj prostřednictvím zkušeností. Každá myšlenka, pocit nebo čin se k nám vrací jako bumerang a vybízí nás k tomu, abychom za svá jednání převzali plnou odpovědnost. Je velmi snadné "naříkat na osud", ale daleko těžší je vzít ho do svých rukou. Osud znamená - co jsme si vymysleli, to i dostaneme. Pokud se však rozhodneme pro změnu a opravdu se změníme, změníme i svůj osud. Často se setkávám s větou "Tvůj osud je v rukou Božích"… Většinou se jedná o lidi, kteří věří, že někdo "nahoře" to za ně vyřeší a že oni sami nemohou nic změnit. Popravdě řečeno, tito lidé nemají odvahu ani sílu něco měnit, proto je pro ně jednodušší, nechat to "v rukou Božích". Ano, pokud pochopíme, že Bůh je láska a láska je v každém z nás, a s láskou můžeme konat i myslet, potom je slovo Bůh na místě. Pokud ovšem hovořím o Bohu, a sám sebe i druhé ničím destruktivním chováním i myšlením, potom není na místě vymlouvat se na "Boha" a jeho spravedlnost či nespravedlnost. Jak říká jedno moudré přísloví: "Bůh hýbe horami; přineste lopatu". Jednoduše řečeno - "Vesmír je tu proto, aby nám pomohl, ale my musíme být také přítomni a vykonat svůj díl práce".

Zákon resonance nebo také zrcadlení - "Tvé okolí je Tvým zrcadlem".

Při práci s klienty, slýchávám hodně často "on/ona je na mě takový-á, neváží si mě, ubližuje mi atd…, nebo nemám dostatek peněz, nemůžu si to dovolit…apod., nebo mé zaměstnání je jeden velký stres, můj šéf je zodpovědný za můj zdravotní stav…apod. Má oblíbená věta zní: "Prst, kterým ukazuješ na ty druhé, otoč směrem k sobě. Ano, Ty jsi zodpovědný-á za vše, co se kolem Tebe děje". Většina reakcí bývá hodně podobná, ne - li stejná: JÁ??? Proč JÁ??? To ONI…

Máme - li strach, přitahujeme situace, ve kterých se konfrontujeme se strachem. Vysíláme - li lásku, dostaneme ji zpátky, a když se radujeme ze života, najdeme vždy situace i lidi, kteří nám to zprostředkují. To se nazývá schopnost "resonovat" neboli zrcadlit. Změníme - li vlastní pohledy - názory, zrcadlí nám tuto změnu i naše okolí, a to velmi rychle. Pamatuji si na jeden z mnoha příběhů, kdy jsem se cítila jako oběť chování daného člověka. Bylo to v době, kdy jsem začínala svou manažerskou praxi v nadnárodní firmě. Měla jsem velmi přísnou a "despotickou šéfku", ze které měli všichni strach, včetně mě. Její chování ke mně přesně odráželo mé obavy ze selhání. Došlo to tak daleko, že jsem se psychicky zhroutila. A v tomto momentě se ozval můj pud sebezáchovy - má sebeláska. Řekla jsem ji od srdce jak si přeji, aby se ke mně chovala, nastavila jsem si své hranice sebeúcty. Od té chvíle se mezi námi začalo budovat silné pouto, dnes na ni vzpomínám jako na jednu "z nejlepších učitelek mého života".    

Hermetický zákon neboli "Jak uvnitř, tak i vně", "Jak nahoře, tak dole".

Makrokosmos i mikrokosmos se řídí stejnými zákony. Etika, láska, moudrost, poznání, pravda a mír na pozemské úrovni jsou jen odleskem významu, který mají v jemnosmyslovém světě. Když vezmeme v úvahu fakt, že člověk v současnosti využívá méně než dvacet procent svého mozkového potenciálu, můžeme se považovat za jakýsi "nedodělek" velkokapacitní, vesmírné moudrosti - božského v nás. Nejsme schopni využívat naplno vše, co je nám dáno a co s příchodem na tento svět zapomeneme. Když bychom toho byli schopni, nepotřebujeme žádná "umělá vzdělání", protože vše, co potřebujeme k našemu vývoji už známe a umíme. Stejně je to i s jedinečností těla… Naše tělo je tak neskutečně moudré, že kdybychom využívali všech jeho zákonitostí a moudrostí, celá lékařská i farmaceutická věda by zaznamenala velký úpadek. Tělo je zrcadlem duše a nemoc vnitřní stav, stav duše. A proč je "duše nemocná?" Protože jsme odpojeni, zaseknuti v lidských dramatech, nenasloucháme lásce a vyššímu moudru v nás…         

Zákon reinkarnace.

Podobně, jako je život polarizován v hmotě na ženskou a mužskou část, tak se rozděluje život na pozemský a takzvaný druhý svět. Když zde zemřeme, tam se narodíme a druhý svět prožíváme jako realitu. Když zemřeme na druhém, narodíme se znovu na tomto světě. V podstatě narození a smrt, tento i onen svět, jsou dvě strany jedné mince. Život probíhá ve střídání dvou úrovní - v materiální, fyzické nebo jemnohmotné - věčné  (vědecky nazýváno "kvantová informace"). Opětovné návraty z druhého světa na tento nazýváme reinkarnací, znovuzrozením. S tímto zákonem jsem velmi propojená, nejen z vlastních prožitků, ale i ze zkušeností při "provázení odcházejících duší" na druhý břeh. Všechny naše činy, "dobré i špatné", si bereme s sebou do nového života, abychom je sami zakusili a rozvíjeli dále. Jakmile je naše vědomí natolik vyvinuté, "staneme se dostatečně dobrým, vědomě vyvinutým člověkem", nemusíme se již na Zem vrátit. Nicméně, je důležité uvést, že život na Zemi je pro nás darem a nejpodstatnější vývojovou zkušeností.   

Podle Talmudu se dají karmické zákonitosti shrnout následovně:

  • Dej pozor na své myšlenky; stanou se z nich slova.
  • Dej pozor na svá slova; stanou se z nich skutky. 
  • Dej pozor na své skutky; stanou se z nich zvyky. 
  • Dej pozor na své zvyky; stane se z nich charakter. 
  • Dej pozor na svůj charakter; stane se tvým osudem.                          

 

Autorka: Alena Čermáková - Spoluzakladatelka a ředitelka New Human Academy z.ú.